František Josef I., 4 krejcar, 1868 Kremnica, MS64

Popis

Čtyřkrejcar z roku 1868 je typickou ražbou období po rakousko-uherském vyrovnání (Ausgleichu) z roku 1867, kdy byla monarchie rozdělena na dvě rovnoprávné části – Předlitavsko a Zalitavsko. Tato mince pochází z uherské části říše, o čemž svědčí i maďarský opis MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ („Uherské královské oběživo“). Kremnická mincovna, ležící v srdci tehdejší Horní Uherské, zůstala hlavním centrem uherské měnové produkce a symbolizovala kontinuitu tradice sahající až do středověku. Design mince propojuje národní i imperiální symboliku. Na averzu dominuje uherský státní znak s korunou sv. Štěpána, doplněný anděly jako strážci legitimní moci. Reverz s hodnotou a letopočtem obklopuje věnec z dubových a vavřínových ratolestí – klasické znaky síly a slávy. Ražba z roku 1868 představuje první plně uherský měděný typ po vyrovnání a odráží snahu o kulturní i ekonomické sebevědomí Uher v rámci dualistické monarchie. Tento čtyřkrejcar tak není pouze drobným platidlem, ale i výrazem nově definované identity země v rámci Rakousko-Uherského společenství. Motiv: Averz: Uherský znak s korunou sv. Štěpána, po stranách dva andělé držící korunu, opis MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ / Reverz: Hodnota 4, pod ní letopočet 1868 a značka K·B, kolem věnec z dubových a vavřínových ratolestí.