Leopold Jindřich Šlik, 1729-1770, tolar, 1767 Praha

Popis

Tolar Leopolda Jindřicha Šlika z roku 1767 představuje završení dlouhé tradice šlikovské mincovní činnosti v Čechách. Rod Šliků, původem ze saského Vogtlandu, sehrál od 16. století klíčovou roli v rozvoji jáchymovského mincovnictví – právě jejich jáchymovské tolary se staly předobrazem světově proslulého „dolaru“. Leopold Jindřich, poslední mužský potomek této větve, zastával funkce dvorního rady a císařského komořího, přičemž jeho pražské ražby nesly spíše reprezentační než oběžný charakter. Rok 1767 spadá do období vlády Marie Terezie, kdy byla měnová politika silně centralizována a šlechtické rodové ražby postupně mizely. Heraldická kompozice averzu zdůrazňuje šlechtickou hrdost a duchovní patronát – mariánský motiv v klenotu symbolizuje zbožnost rodu i jeho historické pouto k mariánským svatyním. Reverz s císařským orlem pak vyjadřuje loajalitu k habsburské monarchii a připomíná zařazení rodu do rámce říšské šlechty. Tato ražba je tak nejen numismatickým artefaktem, ale i vizuálním dokumentem konce jedné významné šlechtické tradice v českých zemích. Motiv: Averz: složitý rodový erb Šliků korunovaný přilbou s točenicí a postavou Panny Marie s Ježíškem v obláčku; opis LEOPOLD HENR SCHLICK GRAF U W UND WEISSENSTEIN 1767. Reverz: císařský dvouhlavý orel s rakousko-uherským štítkem na prsou, opis MIT HERRSCHAFT D.G. IMP. ET HVBO. REG.