Zikmund II. August (1545–1572), Denár, 1566 Vilnius

Popis

Zikmund II. August byl posledním panovníkem z dynastie Jagellonců, jednoho z nejvýznamnějších královských rodů pozdně středověké Evropy. Narodil se jako jediný přeživší syn Zikmunda I. Starého a italské šlechtičny Bony Sforzové, jejíž ambice a politické intrikování výrazně formovaly jeho raná léta. Již za otcova života byl korunován polským králem, čímž měl být zajištěn hladký dynastický přechod — přesto se jeho vláda od počátku nesla ve znamení napětí mezi královskou mocí a stále sebevědomější šlechtou. Vláda Zikmunda II. Augusta spadá do bouřlivého období, kdy střední a východní Evropa čelila hned několika existenčním výzvám najednou. Na jihu a východě sílil osmanský tlak, který se bezprostředně dotýkal uherských zemí, tehdy rozdělených mezi habsburskou správu, osmanskou nadvládu a poloautonomní Sedmihradské knížectví. Zikmund musel lavírovat mezi těmito mocenskými bloky a zároveň řešit vnitřní náboženské pnutí, neboť reformace nacházela v jeho zemích živnou půdu — sám panovník byl k protestantům pozoruhodně tolerantní, což bylo na tehdejší poměry výjimečné. Vrcholným politickým počinem jeho vlády se stala Lublinská unie z roku 1569, jíž spojil Polské království s Litevským velkoknížectvím v jeden celek — Polsko-litevskou unii — a vytvořil tak jeden z největších státních útvarů tehdejší Evropy. Protože Zikmund II. August zemřel bez legitimního dědice, jeho smrtí vymřela jagellonská dynastie po meči a Polsko-litevská unie vstoupila do éry volených králů. Paradoxně tak panovník, který svou říši rozšířil a upevnil, se stal zároveň tím, kdo uzavřel celou dynastickou epochu. Pozdější tradice ho vnímá rozporuplně — jako osvíceného a kulturně vytříbeného vladaře renesančního střihu, jehož osobní život plný skandálů a zdravotních trápení kontrastoval s jeho státnickými úspěchy. Motiv: Averz: V poli korunovaný královský monogram — písmeno „S" (Sigismundus) s prolínajícím se „A" (Augustus), překlenuté otevřenou královskou korunou. Po stranách monogramu je čitelný letopočet „5 · 66" (zbývající číslice roku jsou odděleny monogramem). Opis není přítomen. Reverz: V poli jezdec (Pogon — litevský erb) cválající doprava, s taseným mečem zdviženým nad hlavou a štítem na levé paži. Pod kopyty koně je viditelná iniciála nebo značka mincovny. Opis není přítomen.